Datum: 2.7.2017 – 5.7.2017
Naše první větší výprava, kterou jsme pojali jako expedici s tím, že nebudeme spát na jednom místě. Vzhledem k tomu odkud jsme, byla volba jasná – Krušné hory a jejich přejezd. Vše jsme tedy naplánovali, zamluvili ubytovaní a vlakem jsme vyrazili do Děčína.
Počasí ráno nebylo nic moc, ale než jsme vystoupali na Děčínský sněžník, hezky pěkně po turistické, občas s batohem a kolem na zádech po kluzkých kamenech, tak bylo po dešti a slunečno. Pokračovali jsme tedy dále přes Tisou, kde nás milá paní vykázala ze skal, že tamtudy na kole opravdu ne, k Petrovicům a pod Špičákem do Adolfova a na Komáří hůrku, kde jsme se pokochali výhledy a zaslouženě naplnili žaludky. Následoval přejezd k Cínovci a následně k vodní nádrži Fláje a na Klíny, kde jsme měli zajištěné ubytování ve Staré škole. Tedy cestou jsme ještě po lehkém bloudění a Jardové zkratce procházeli menší bažinou, kterou jsme všichni až na jednoho zvládli suchou nohou =). A od tohoto dne se už Jardovi zkratky staly věhlasnými. Na první den hezkých 82 km s převýšením (mě to píše 2300 m). Večer následovala výborná večera a menší oslava Janů v naší partě (nic velkého přece jen nás druhý den čekala další porce km).
Druhého dne jsme se vrátili zpět k Flájím a užili si krásnou cestu kolem Flájského kanálu – i když Junič by mohl vyprávět, jak si oblíbil kořeny =). Z Českého Jiřetína jsme přejeli k naším sousedům, pokochali se železničním muzeem v Neuhausenu a pokračovali na horu Sv. Kateřiny. Okolo Kryštofových Hamrů a vodní nádrže Přísečnice jsme dorazili na Klínovec. Zde jsme zjistili, že naše ubytování nemá příliš kvalitní restaurační zařízení a tak jsme se rozhodli, že po ubytování sjedeme na kolech do Jáchymova a zde něco najdeme. No byl to odvážný nápad po 96 km s (mě to píše 2300 m) převýšením. Tak jsme také učinili, restauraci našli, najedli se, s pitím se to trochu zvrtlo, takže jsme obveselení neodmítli návrh majitele restaurace, který nás vyvezl zpět do našeho ubytování – za což mu patří velký dík. Cesta po svých by byla jistě velmi zajímavá a zdlouhavá a na kolech to už snad ani nešlo.
Následujícího rána jsme vyrazili zdolat Klínovec, což se po nočních radovánkách někomu dařilo lépe a někomu hůře =). Nakonec jsme to všichni zvládli a užili si sjezd po zdejších trailech – ostatní jízdy hore už teda byly na lanovce. Pak už jen následoval sjezd do Ostrova nad Ohří, kde nás čekalo nemilé překvapení s vlakem, který jakože neměl kapacity pro naše kola. Takže jsme operativně jeli jiným vlakem do Ústí nad Labem a odtud hezky kolmo domů….
No nakonec ta naše první expedice bez větších zkušeností dopadla velmi dobře až na pár píchání, drobných oděrek a mokré boty. Dalo to celkem nějakých 245 km a převýšení bylo také solidní (celkem mám 5 600). Takže jsme se dohodli, že v tomto formátu budeme pokračovat i nadále… tedy 2019 nás čeká zase přejezd =) ……
