Krušnohorská expedice 2018: Zkratky, bláto a návraty na laně
Naše první opravdová expedice! Žádné spaní na jednom místě jako v pohodlných horalských hotelech. Tentokrát jsme to pojali stylově: přejezd Krušných hor, každý den jiná lokalita, nové zážitky a spousta kilometrů v nohách. Na co budeme vzpomínat? Tady to máte!
Den 1: 2.7. – Vlakem do Děčína – Sněžník – Cínovec – Klíny (82 km převýšení 2 300 m)
Expedici jsme zahájili vlakovým přesunem do Děčína. Počasí nás přivítalo mlhavě, ale než jsme se vyškrábali na Děčínský Sněžník, déšť ustal a my se dočkali sluníčka. Tedy ne že by to byla procházka růžovým sadem – turistická stezka s kluzkými kameny znamenala občas kolo na zádech a trochu dobrodružství.
Z Tisé nás „velmi milá“ paní vykázala s tím, že po skalách na kole vážně ne. Přiznejme si, měla pravdu. Z Petrovic jsme pak zamířili přes Adolfov na Komáří hůrku, kde nás kromě výhledů čekal zasloužený oběd.
Pak přišla legendární část dne – přejezd k Cínovci a k vodní nádrži Fláje. Tady se poprvé proslavil Jarda svou zkratkou. Jak to dopadlo? Bažina. Většina z nás to zvládla suchou nohou, ale jeden odvážlivec se obětoval a připravil nám nezapomenutelnou scénu. Ještě štěstí, že na ubytování jsou vysoušeče na přeskáče. V každém případě zkratky od tohoto okamžiku nesou hrdý název „Jardovi zkratky“.
Do Klínů jsme dorazili unavení, ale spokojení. Ubytování ve Staré škole bylo pohodlné, večeře výborná, a oslavu Janů v partě jsme pojali střídmě (tedy, skoro). Druhý den nás čekala další porce kilometrů.
Den 2: 3.7. – Český Jiřetín – Neuhausen – Hora sv. Kateřiny – Jáchymov (98 km převýšení 2 300 m)
Ráno jsme zamířili zpět k Flájím a projeli malebnou trasou kolem Flájského kanálu. Junič si ovšem tuto část zapamatuje díky své nové vášni – hádání se s kořeny. Nevíme, kdo vyhrál, ale zbytek týmu se dobře bavil.
Po zastávce v Českém Jiřetíně jsme přejeli k našim německým sousedům do Neuhausenu a pokochali se místním železničním muzeem. Odtud jsme pokračovali na horu Sv. Kateřiny a přes Kryštofovy Hamry dorazili k vodní nádrži Přísečnice. K večeru jsme se doškrábali ke Klínovci, nejvyšší hoře Krušných hor.
Po ubytování jsme si usmysleli sjet na kolech do Jáchymova na večeři. Nápad odvážný, nohy už sotva držely, ale povedlo se. Večeře byla skvělá, ale pití se „trochu zvrtlo“. Když přišel majitel restaurace s návrhem, že nás autem vyveze zpátky, neváhali jsme ani vteřinu. Tímto mu patří náš nehynoucí dík – jet zpátky na kolech byla čistá utopie.
Den 3: 4.7. – Klínovecké trails – Ostrov nad Ohří a vlakové trable (67 km převýšení 1 000 m)
Po večerních radovánkách nás čekal ranní výšlap na Klínovec. Někdo to zvládal s úsměvem, jiný s výrazem trpícího horolezce. Ale dali jsme to všichni! Odměnou byly sjezdy po Klínoveckých trailech, které jsou skvělé – hlavně když vás nahoru táhne lanovka.
Odpoledne jsme sjeli do Ostrova nad Ohří, kde nás čekalo poslední překvapení expedice: vlak neměl kapacitu na naše kola. Takže jsme museli improvizovat. Nakonec jsme se dostali do Ústí nad Labem a odtamtud už hezky na kolech rovnou domů. Třešnička na dortu!
Závěrečné shrnutí: Jak se rodí legendy
Naše první velká expedice bez větších zkušeností dopadla nad očekávání dobře. Ano, pár pádů, propíchnutých duší, odřenin a mokrých bot bylo, ale celkově jsme si odvezli úžasné zážitky. 247 km a převýšení přes 5 500 m hovoří za vše.
A hlavní poznatek? Jardovy zkratky a taxík z Jáchymova se staly oficiální součástí našich výprav.
Tak díky a těšíme se na další!