Rok 2023 byl jubilejní, jednalo se o naší desátou expedici Teamu NorthBike.cz. Proto jsme se rozhodli pro nejdelší a nejnáročnější přejezd. A tak jsme se vydali vstříc Beskydům a jejich krásným vrškům.
Celkem nás čekalo nějakých 368 km a pěkné převýšení téměř 8 000 m.
No nakonec se něco málo zkrátilo, ale i tak to byla pěkná trasa rozdělená do 5 dní.
Den 1: 5.7 – Do Třince vlakem – Čantoryje – k sousedům do Polska (47,5 km převýšení 1 366 m)
Ubytování: Willa Zaolzie GPS: 49.5763700N, 18.9051700E
Adresa: Istebna Zaolzie 1837, Istebna, Polska
Cesta, nám začala v brzkých ranních hodinách na nádraží v Bohušovicích nad Ohří odkud jsme se vydali směr Praha a konečnou stanicí byl Třinec. Odtud jsme vyrazili směr chata Čantoryje na českopolském pomezí, což byla zároveň první prověrka naší kondice. Na chatě nás tradiční polévka a dobré pivko vyslalo na hraniční cestu s Polskem okolo rozhledny Čantoryje. Sjezd do Polska byl výživný – Matěj tvrdí techničtějšího rázu. Okolo skokanských můstků jsme dorazili až do Visly na lehké občerstvení a první jubilejní Juničovu píchačku. Kolem přehrady nad Vislou jsme se vydali do ubytování v obci Jistebna (Istebna), kam jsme dorazili tak akorát, než začal čerstvý horský deštíček (průtrž jako kráva).
Den 2: 6.7 – Polsko – Trojmezí – Slovenko a Frýdlant (92 km převýšení 2 200 m)
Ubytování: Penzion Merlin GPS: 49.5928814N, 18.3592369E
Adresa: Náměstí 243, 73911 Frýdlant nad Ostravicí – Frýdlant, Česko
Z Jistebny jsme nemohli nikam jinam než na trojmezí (nebo Trojstyk), ale než jsme tam dorazili tak nás čekalo trochu dobrodružství v lese po těžbě a dešti – blátíčko a těžká technika umí cestu zpříjemnit. Fotografický koutek na trojskyku byl krátký a dobře nás připravil na další část, která byla nejprve pohodová a následně i vzhledem k počasí náročná. Jeli jsme na Velký Polom, každý svým tempem vzhledem k dešti a větru. Před Velkým Polomem jsme všichni uvítali teplou polévku. Mezitím se počasí umoudřilo a my jsme mohli směle pokračovat, ale jen chvíli. Brzo jsme pochopili název Velký Polom. Po lehké procházce jsme sjeli ke kapličce Muřinkový vrch. Zde jsme doplnili vodu a sjeli do Horní Lomné. Zde nastalo první rozhodování o další trase, které vedlo k rozdělení, i když jsme všichni jeli stejnou trasu, ale každý trochu jinak a někdo i s úseky tam a zpět. Nakonec vše dobře dopadlo a team se opět spojil, ale hladový a nevrlý. Takže jsme hledali restauraci, ale co čert nechtěl, každá byla zavřená. Poslední záchranou bylo občerstvení u tradičního beskydského kostelíku sv. Antonína Paduánského. Párek, pivko a kola nás dostala zpět do sedla, které nás dovezlo do Frýdlantu nad Ostravicí, kde jsme se ubytovali a vyrazili do restaurace Imrvere. Zde jsme náladu vyladili na maximum, obzvlášť když jsme vyměnili dřevěnou lavici za polstrovaná křesílka.
Den 3: 7.7 – Lysá hora – Bílá – Masarykova chata (73 km převýšení 2491 m)
Ubytování: Masarykova chata na Beskydě – restaurace GPS: 49.3941653N, 18.4283514E
Adresa: Bílá ev. č. 39, 73915 Bílá, Moravskoslezský kraj, Česko
Třetí den nemohlo nastat nic jiného než vrchol Beskyd – Lysá Hora. Vše začalo poklidně rovinkou. Sluníčko svítilo, myčka umyla kola a nadšeně jsme šlapali do pedálů. Pak nastal zlom a kondice ukázala pravdu, kdo trénoval a kdo ne. Studánky kolem cesty vodu neměli a naše zásoby se tenčili. No nakonec jsme to zvládli, vzhledem k frontě objednali hned dvě pivka pro každého a usoudili, že se najíme někde dál. Takže jsme sjeli k nádrži Šance a vyhlíželi místo pro nějaký gáblík. No nenašli jsme ho, takže jsme dojeli až do lyžařského střediska Bílá, kde jsme se konečně najedli, avšak už bez Lukáše, který vyrazil na hráz Šance. Další úkol zněl jasně, dojet k Masarykově chatě na hranicích se Slovenskem, kde jsme měli ubytování. Takže jsme vyrazili, ale došlo k dalšímu štěpení sil. Matěj a Jarda vyrazili směrem k hranici užít si hraniční cestu a Jůnič s Hanzem vyrazili po žluté trochu jinak. Lukáš si jel vlastní trasou přes osadu Němčanka. Výsledek byl stejný. Všichni jsme se úspěšně sešli na Masarykově chatě, kde nás čekala Plzeň a náročný večer.
Den 4: 8.7 – Velké Karlovice – Soláň – Pustevny – Rožnov pod Radhoštěm (78 km převýšení 1762 m)
Ubytování: Hotel In Spirit GPS: 49.4567333N, 18.1368350E
Adresa: Pivovarská 6, 75661 Rožnov pod Radhoštěm, Česko
Čtvrtý den začal slunečnou snídaní na terase s úchvatným výhledem do údolí. Po načerpání psychických sil jsme vyrazili směr Velké Karlovice. Ty Jůnič vynechal. Po kávičce v Karlovicích jsme pokračovali do směr Solaň a Martiňák, kde jsme se potkali s Jůničem. Odtud jsme vyjeli vstříc Pustevnám, slovanskému bohu hromu a deště až ke kapli Cyrila a Metoděje. Po krátké pauze Matěj poznal, že život je hořký (bohu dík dojel, ale měl to náročné). Od kaple je krásný sjezd, který si Matěj užíval asi 50 m, než mu patka nevydržela jeho náročnost a řekla si, že končí. Takže Matěj si užil sjezd na volno, ale do cíle v Rožnovském pivovaru dorazil a plánovaný wellness si užil, ačkoliv ho čekala otázka co bude zítra. Pivo nebylo špatné.
Den 5: 9.7 – Přerov (68,8 km převýšení 80 m)
Domů vlakem někdo z Valmezu někdo z Přerova
Poslední den byl odpočinkový. Jak pro koho? Matěj se rozhodl, že to nevzdá a nahodil singlspeed, ale trochu nedomyslel řetězovou linku. Holt chtěl těžší převod. Z Rožnova jsme vyrazili po cyklo do Přerova. Již předem bylo dohodnuté, že nás Jůnič opustí ve Valmezu plnit si rodinné povinnosti. My ostatní pokračovali. Cesta příjemně plynula. Občerstvení u koupaliště v Hranicích přišlo vhod, před trochou nejistoty v Přerově. Po kontrole lístků, jsme zjistili, že ČD nemají svůj systém úplně dokonalý a změna naší rezervace se objevila až 30 minut před odjezdem vlaku.
